Kam kráčí naše fitness komunita? Aneb Quo Vadis komunito?

V dnešní době je zvykem, že se na všechno moc vymlouváme, všechno si chceme moc ulehčit a vůbec si nejdeme za svým snem. Stala se z nás líná generace.

Naši předchůdci ve fitness komunitě byli zvyklí makat, byli zvyklí dřít. Málo mluvit a měli touhu se stát mužem činu. Dnes jsme zvyklí dávat naše fotky na facebook, být tam celé dny a v posilovně jsme jen půl hodiny a to výjimečně.  Chlubili se naši předci tak svou postavou? Museli si to odmakat a ukázat svoji sílu na veřejnosti. Ať už ve rvačce nebo i ve zvedání. Trvalo dlouho, než se doslechlo že je někdo "Dobrej".

Když pominu tohle všechno, tak se mi chce brečet z toho, jak chce být každý "fyzik". Nikdo nechce hodně makat a většina se snaží si vše ulehčit. Snaží se mít postavu jen tak na okrasu a síla nikde. Hodně lidí dokonce zapomíná cvičit nohy a opravdu pravých kulturistů je málo.
Dnešní posilovny jsou plné strojů, taková ta "Old school" posilovna skoro mizí. To jsou spíše ty fitka. Posilovna je místo plné činek, lavic, zrcadel a pořádných beden na hudbu! Ale nejhorší je, že se v posilovnách přestává makat. 50% lidí tam si tam hraje na mobilech. Nenaroste to samo. A nedejbože, když uvidíte začátečníka ve fitku, jak si při benchpressu odrovnává ramena, nebo při dřepu brzdí kolena. Rozum by velel, že se sebereš a dojdeš mu poradit. Taky jsi stál na začátku. Taky jsi nevěděl. Taky jsi vypadal špatně. Místo rady se stane terčem vzdáleného posměchu.

Daleko smutnějším jevem je však vzájemné pohrdání, absence respektu, uznání a vzájemné podpory. Všechny nás spojuje jedno. Všichni milujeme železo a posouvání svých limitů. Proč nám chybí pokora, ale nechybí nám kuráž kritizovat ostatní? Nemáme respekt k autoritám. Radši sedíme doma u počítače a předháníme se ve snaze ostatní ponížit. Jak je možné, že je naší cílovou skupina ta, které jsme členem? Nevadí nám feťáci a zloději, ale lidé nám podobní.

Ryzí láska ke cvičení, dřině, potu a neustálému obětování pomalu skomírá. Čest všem, kteří hrdě drží její prapor a stále je vede poctivost, pokora a disciplína. Staňme se těmi kdo makají, kdo dřou, kdo nejsou jen na mobilu, kdo má nějaký výsledek a kdo má také skromnost!

Autor: Ondrej Junior Oláh
Témata: Zdravá Výživa
66 0