Foto: www.yamaha-racing.com

„Jsem starý na to být v Moto GP. Anebo jsou ti ostatní až moc mladí,“ směje se Valentino Rossi

Více než dvacet let závodí v seriálu Moto GP, překonal spoustu lehkých, ale i těžších zranění a stále dokáže držet krok s těmi nejlepšími. Valentino Rossi se v novém dokumentu rozpovídal o tom, jaké je to být nejstarším pilotem v paddocku.

Na okruhu v Silverstone oslavil Valentino Rossi svůj třístý start v kubatuře Moto GP, na svém kontě jich má však za celou svoji kariéru o téměř další stovku více. Jeho bývalý soupeři už mají své rodiny, příležitostně komentují dění okolo mistrovství světa, či si vytváří své vlastní týmy. Osmatřicetiletý Ital však stále čelí stále novým kolegům a otázkám, zda není na závodění už příliš starý. „Nejsem. Jsem pouze starý na to být v Moto GP. Anebo jsou ostatní jezdci až moc mladí!,“ směje se rodák z Tavullie.

V dokumentu natočeném krátce před jeho zraněním na endurové motorce, kdy po pádu skončil v nemocnici se zlomenou nohou, však přiznává, že zdravotní obtíže teď překonává mnohem hůře, než tomu bylo dříve. „Samozřejmě jsem jiný, než jsem býval před 20 lety. Zaprvé, musím teď více trénovat. Je pro mě mnohem těžší se dát dohromady. A zadruhé je to také o hlavě – když jste mladší, myslíte trochu jinak, je pro vás závodění jednodušší. Generace, která teď přichází, je silnější a rychlejší než já.“

V době, kdy přišel Valentino Rossi do Moto GP, byly závody jiné. „Vše se odvíjelo od chytrosti a strategie jezdce. Teď musíte být od začátku až do konce co nejrychlejší – a to je fyzicky mnohem náročnější.“

„Doktorovi“, jak se jezdci s číslem 46 na kapotě přezdívá, se však stále daří držet krok s mladšími a fyzicky mnohem silnějšími jezdci. „Jsou pro mě obrovskou výzvou, můžu se od nich také hodně naučit. Když jsem byl mladý, učil jsem se od starších jezdců, teď to mám naopak,“ podotýká italský závodník.

Autor: Andrea Štipčáková
1308 0